Gallašova knihovna – 210 let od založení 10. května 2021, Rubrika: Novinky

První knihovnu v Hranicích otevřel v roce 1811 moravský buditel, lékař, spisovatel, malíř a historik Josef Heřman Agapit Gallaš (1756–1840). Byla to také jedna z prvních veřejných knihoven na Moravě. Letos si připomínáme 210. výročí tohoto kulturu a vzdělání povznášejícího počinu.

Knihovna byla úředně schválena až za šest let. Gallaš ji nazýval pedagogicko-didaktickým ústavem
a měla sloužit duchovenstvu, učitelům, ale i ostatním místním občanům. Výběru knih předcházela cenzura. V knihovně nebyly romány a jiná zábavná literatura, ale především knihy, které pěstovaly mravnost a zbožnost. Gallaš doufal, že přístup k hodnotným náboženským knihám odvede spoluobčany od vyhledávání osvícenských, protinábožensky laděných spisů.

 KNIHOVNA V KOSTELE

Knihovna byla umístěna v kostele v oratoriu (modlitebna) nad sakristií. Vznikla z vlastních Gallašových knih a z knih jemu darovaných. Při založení měla okolo 300 svazků, nadále se však rozrůstala. V roce 1816 si čtenář mohl vybrat z více než tisíce svazků.

Z katalogu pořízeného v roce 1871 tehdejším farářem Antonínem Wagnerem, lze zjistit, že knihovna obsahovala 1422 spisů. Většina z nich pocházela ze 17., 18. a z počátku 19. století, jen málo knih bylo staršího data a nebyly zde spisy z dob po Gallašovi. Zastoupena byla teologie, jazykovědy, historie, zeměpis, přírodopis, matematika, filosofie, umění, lékařské vědy, právo, hospodaření, vojenství, vychovatelství, ale také klasická literatura a beletrie. Většinou to byly spisy německé a latinské, několik polských, maďarských a francouzských. Českých spisů bylo málo, také díla obrozenecké literatury nebyla zastoupena v takové míře, jak si Gallaš přál.

Za půjčování knih se měla platit záloha ve výši hodnoty zapůjčených knih. Záloha se pak měla vracet, jakmile byla kniha vrácena nepoškozená.

 ÚPADEK KNIHOVNY

Už za doby Gallaše byla knihovna málo navštěvována a sám Gallaš si stěžoval, že lidé raději dávají přednost zábavné literatuře. Knihovna byla takřka celá odkázána na Gallaše, který sám knihy sbíral, jednal osobně, s kým bylo třeba, dopisoval, psal vyzvání, kreslil návrhy skříní, maloval a vyzdoboval místnost. Je tedy očividné, že po jeho smrti začala knihovna upadávat.

Také nebylo postaráno o její finanční zabezpečení, které se řešilo dobrovolnými příspěvky. V roce 1864 byla již knihovna zapomenuta. Byla stále na svém místě, ale nikdo si již knihy nepůjčoval ani nebylo nikoho, kdo by se o knihovnu staral a knihy doplňoval.

Z ústního podání starších pamětníků se dovídáme, že v 70. letech 19. století tato knihovna poskytovala málo utěšený obrázek: několik polorozbitých skříní, hromada rozházených knih prolezlých škůdci. Bylo jistě dost duchovních, kteří měli pro knihovnu porozumění, nebyly však prostředky a vzhledem k nezájmu čtenářů ani důvody knihovnu udržovat a rozšiřovat ji. A tak knihovna dále chátrala.

PŘESUN DO MUZEA

Na přelomu 19. a 20. století si Gallašovu knihovnu pod patronát přebírá město. Knihovnu dostal na starost Josef Šindel, odborný hranický učitel a předseda rady Veřejné městské čítárny, který knihy uložil zpět do skříní v oratoriu a systematicky je seřadil. Knihy byly poskládány v několika za sebou jdoucích řadách tak, aby se šetřilo místem. Skříně byly jen zběžně sbity, aby váhu knih unesly.

Zlom nastává po založení hranického muzea v roce 1905. Josef Šindel a jeho kolektiv se v roce 1911 snaží, aby Gallašova knihovna přešla do sbírek muzea. Muzeum nechává na knihy vyrobit nové skříně a domlouvá s hraběnkou Antoinettou Althannovou místnosti na jejím zámku, ve kterých budou uloženy všechny knižní sbírky muzea včetně pozůstatků Gallašovy knihovny. K přemístění knih na hranický zámek došlo v roce 1913.

 ZNOVUOBJEVENÍ A KONZERVOVÁNÍ

Knihovna zůstala až do poloviny 70. let 20. století na zámku, kde byla, zapomenutá, na počátku tehdejší rekonstrukce objevena.

Tehdejší ředitel přerovského muzea František Hýbl ji společně s několika studenty gymnázia zachránil před nevhodným uložením ve vlhkých místnostech. Muzeum sbírku konzervuje, vytváří nový soupis knih a ukládá do nových prostor hranické Staré radnice, kde je uložena dodnes.

Vytváří také nový soupis knih, který obsahuje 2 345 položek. Jsou v něm obsaženy jak knihy, které původně patřily do Gallašovy knihovny, tak knihy, které patřily jiným institucím: staré tisky z městského muzea, díla z Městského reálného gymnázia v Hranicích, díla z hranické fary a další.


Další aktuality

Odlož mobil v knihovně

11.06.2021

Odlož mobil v knihovně

V Hranicích jsme zřídili tři místa, kde můžete odložit svůj starý vysloužilý mobil. Mobil označíte…


Pasování prvňáčků na čtenáře končí

09.06.2021

Pasování prvňáčků na čtenáře končí

S blížícím se koncem školního roku jsme zahájili v naší knihovně sérii slavnostních pasování malých…


Knihovna v Drahotuších nově v detailech

01.06.2021

Knihovna v Drahotuších nově v detailech

Už více jak měsíc se mohou čtenáři naší pobočky v Drahotuších těšit z nově zrekonstruované…